Naše svatba v Krkonoších
Žádost o ruku 28.4.2007
Maica sice požadovala pugét růží, ale kupodivu na Sněžce žádné nerostly, i když Jimmy poctivě čmuchal celou cestu na vrchol. Ve finále se nakonec musela spokojit jen se symbolem pětilisté růže. Ještě že žádost o ruku byla formulována tak, že nepřipouštěla zápornou odpověď. Foto na oznámení vzniklo při romantické večeři (zelňačka s chlebem) přímo od stolu z hospody na Luční boudě.
Ráno před obřadem 1.6.2007
Svatba byla v plánu na Sněžce. Krakonoš se nad námi slitoval a zařídil den pěkného počasí, zato lanovka je jen blbý muzeální stroj a nemá respekt ani před Krakonošem, jela tedy pouze na Růžovku.
Rituál zbavení svobody
Po dlouhém vyčkávání a nerovném boji obsluhy s onou technickou relikvií, zavelel starosta Horního Maršova vyhledat vhodné místo pro obřad pěšky. Po pár minutách jsme objevili důstojný plácek s výhledem na Sněžku. Čekali jsme krátký projev a pak prosté ano. Místo toho nás čekal téměř kostelní manželský slib, ze kterého nás až mrazilo v zádech - kdybychom ho porušili, nesmíme do Krkonoš. To by nás sojka nabonzovala a znáte rozčíleného Krakonoše (viz Trautenberk).
A je to!
Ani to nebolelo. Vypadalo to, že na Sněžce pořádně fouká, tak nám nakonec nevadilo, že jsme o pár metrů níže chráněni kosodřevinou.
Piknik
Díky mýtince jsme si mohli v závětří dopřát bohatý časově neomezený piknik. (Respektive omezený jen množstvím kvalitního vína a pochoutek). Inspirováni nehynoucím songem jsme popíjeli Chateauneuf du Pape!
Vynikající maminčinu knedlíčkovou polévku přinesenou v papiňáku a láskyplně zabalenou v tabulovém ubrusu jsme pečlivě rozdělili do ešusů a ohřáli nad plamenem. Hosté měli k dispozici stříbrné lžíce, jen Jimmy trval na konzumaci hliníkovým bagrem, aby si zjednodušil krmení. Omamné vůni neodolalo ani kolemjdoucí štěně Bára a vyloudila kus masa.
Další střípky z MDD
Po výstupu z lanovky se před námi otevřel pohled na legendární mapu republiky. Nově postavená tůňka u lanovky přímo vyzývala k osvěžující koupeli, ale jako na potvoru nikdo neměl plavky! Poté došla řada na chomout, který dosedl na správný krk. Svatební hostina nás trochu překvapila. Pokud si zaplatíte polopenzi v chatě Lesovna (za 270Kč) a chcete jíst v jinou než obvyklou dobu, nezbyde Vám než poobědvat v luxusním prostředí hotelu Hořec. (oba spřátelené podniky, ač stovky metrů od sebe, mají jen jednu společnou kuchyni) Večer bylo pro hladové muže a těhotné ženy připraveno pár kilo masa, gril a pitiva, co hrdlo ráčí.
Den poté 2.6.2007
Jsem já to ale vejr! A nebo lišák?
na hlavní stránku
