Hohenstaufen 2010
Sobota 31.7.2010 Urwies -> Hohenstaufen, +1200m
Přespáváme v kempu Staufenbruecke, ráno přejíždíme na parkoviště u vesnice Urwies a kolem čtvrt na 11 vyrážíme po lesní cestě nahoru ke stěně. Převýšení je asi 500 metrů, cesta je z větší části lesem ve stínu. Za hodinu a půl jsme pod skálou, přesně podle popisu. To je ovšem jediný čas, který toho dne stíháme.
Ferrata začíná celkem strmou stěnou obtížnosti C, umělé stupy ovšem žádné, jen lano na skále, úplně zadarmo to není. Radka dlouho bojuje a nakonec stěnu překonává. Následuje lehčí maximálně B-čkové stoupání po straně skalnatého žlebu a traverz k další stěně, pod kterou si dáváme oběd. Radka při pohledu na skoro kolmou skálu s pár převislými místy volí ústupovou cestu na normálku. Stěna vypadá docela drsně, kramle tam jsou, ale ne úplně všude, kde by se hodily. Podle popisu z bergsteigen.at je to regulérní D-čko.
Apu s Ivem lezou jako první, Jimmy vedle stěny vystoupá o něco výše po suťáku a zuřivě fotí. Jde to celkem dobře, ale pomalu. Míjíme druhou únikovou cestu a lezeme další strmou stěnu. V horní části nás předbíhá párek chrtů. Jedou jak motorové myši po drátu jen na 1 karábli, ani se nezdržují hledáním přírodních chytů. Chlap sebevrah se při předbíhání ani nejistí. Tímhle tempem se možná dá stihnout v popisu uvedený čas 3h, normální smrtelník ale nemá šanci.
Po chvíli vylézáme na jakýsi hřebínek. Z něj je to kousek dolů choďák pod úpatím skal, občas dřevěné schůdky, taková vyhlídková stezka. Přejdeme skalní žlab, u kterého jsme dole začínali. Podle mapky má lehká cesta pokračovat mírně nahoru, ale trasa je nová, vylepšená z obtížnosti A/B na C, leze se kus nahoru po hladké skále a dále traverzem.
Přecházíme suťový kužel a jsme pod poslední 250m vysokou stěnou. Je tam dokonce lavička, odpočíváme a likvidujeme zásoby sladkostí. Závěr je docela nářez, 250m vysoká velmi strmá skála, kramle do ní nasázené dost úsporně, přírodních chytů také málo, občas převis. Ruce se potí, ocelové lano prokluzuje. Ivo a Jimmy bez rukavic místy pustě klejí, Apu rukavice má a leze bez řečí. Síly ubývají, Jimmy přestává fotit.
Konečně jsme u místa s vrcholovou knihou. Většina zápisů je pochvalná, občas někdo přizná, že to nebylo lehké, jen jeden šílenec/blázen/anarchista navrhuje ferratu "zhodnotit" pár místy obtížnosti E. Ještě jeden skalní výšvih a jsme na konci ferraty. Vrchol Hohenstaufen je tak 20 výškových metrů, Apu a Ivo se jdou pokochat výhledem od křížku, Jimmy rovnou přes hřebínek do chaty Raichenhaller Haus na pivo. Radka už tam čeká mírně znepokojená naším zpožděním. Je asi čtvrt na 7, místo 3 hodin jsme to lezli více než 6...
Dopřáváme si večeři a pár piv. Na chatě neteče pitná voda, tak musíme pít zrzavou. Ve čtvrt na 9 vybíháme na vrchol. Výhled je super, přímo pod námi Bad Reichenhall, na severozápadě zapadá slunce za jezerem Chiemsee. Na jižní polovině pásmo hor od vrcholů nad Salzburgem přes Steinernes Meer, Watzmann a Lofer ke Keisergebirge. V dáli zasněžený Grossvenediger. Netradiční je i "letecký" pohled na ohňostroj, který kdosi střílí v Bad Reichenhall.
Neděle 1.8.2010 Hohenstaufen -> Zwiesel -> Urwies, +300m -1500m
Apu chce odjíždět do Prahy zatraceně brzy, Jimmy proto vstává brzy a v 8 vyráží západním směrem. Nejprve jde asi půl hoďky sestupovou cestou směr Bad Reichenhall, pak hřebenovkou přes Mittelstaufen na Zwiesel. Některé zdroje cestu uvádějí jako Klettersteig, je na ní i pár míst zajištěných lanem, ale max A/B, sedák netřeba. Zato výhledy jsou exkluzivní. Na vrchol Zwiesel to má být 3h, Jimmy to dává za 2h30 a může si dopřát na vrcholu veget.
Sestup k jezeru Frillensee je docela dlouhý, a následující přechod lesem k Steiner Alm jakbysmet. Jimmy zjišťuje, že trochu neodhadnul čas, maže turbem ale sraz u auta plánovaný na 14h stejně nestíhá. Žene se ovšem zbytečně, cestou dolů od Steiner Alm přichází zpráva, že zbytek bandy při sestupu cestou "Steinerne Jaeger" zakufroval, nějak nenašli odbočku, takže Ivo se asi po hodině sestupu musel otočit a leze zpět nahoru k chatě a od ní dolů cestou, kterou šla v sobotu Radka.
Ivo si tak na závěr pořádně mákne, k autu přibíhá asi s 2h zpožděním. Holky mezitím pokračují cestou dolů na východ do kempu Staufenbruecke. Tam je vyzvedáváme někdy v půl 5 a odjíždíme domů.
na hlavní stránku
